Frigo a strážnici, Starci na chmelu

9. augusta 2017

Frigo a strážnici

Pocta: Buster Keaton

 

Cops, čiernobiely, 18 min., USA, 1922

Réžia: Buster Keaton, Edward F. Cline

Scenár: Buster Keaton, Edward F. Cline

Kamera: Elgin Lessley

Hrajú: Buster Keaton, Edward F. Cline, Joe Roberts, Virginia Fox, Steve Murphy

 

Buster Keaton začínal, podobne ako množstvo ďalších veľkých komikov, u Macka Sennetta a jeho Keystone Film Company. Práve tu bolo zadefinovaných viacero prvkov, ktoré sa neskôr stali pravidelnou súčasťou nemých grotesiek, ako napríklad „Bathing Beauties“ (skupina sporo odetých krások, ktoré svojou prítomnosťou vyvolávali zmätok) alebo „Keystone Kops“, čo bola skupina nemotorných policajtov, ktorí pri veľkých naháňačkách obvykle vyvolávali nehody. Keaton si týchto policajtov vypožičal v niektorých svojich samostatných filmoch, pričom najznámejším je práve Frigo a strážnici. V tomto filme sa Keaton snaží získať ruku starostovej dcéry. Tá si ho však vezme len pod podmienkou, že sa stane bohatým obchodníkom. Zhodou okolností sa mu podarí prísť k peniazom, o ktoré ho však oberie podvodník, keď mu „predá“ nábytok určený na sťahovanie. Keaton ho v nevedomosti nakladá na konský povoz a odchádza do mesta, kde sa práve koná veľká výročná prehliadka policajtov. Tu dochádza k roztržke a nasleduje jedna z najväčších naháňačiek v dejinách nemého filmu. Keaton „navešal“ na banálnu zápletku nepreberné množstvo skvelých gagov, pričom niektoré sa pohybujú na hranici surrealizmu. Vo filme tak sledujeme, ako si pripaľuje cigaretu zapálenou bombou, ako uteká policajtom zachytením sa o rýchlo idúce auto, ako komunikuje s koňom prostredníctvom špeciálneho zariadenia, a to všetko s kamennou tvárou a stoickou chladnokrvnosťou – akoby to boli tie najbežnejšie veci na svete. Záverečné vtipné vyústenie akčnej i romantickej zápletky je už len čerešničkou na torte. Revolučná je aj Keatonova, prekvapivo moderná filmová reč – predovšetkým práca s hĺbkou poľa a dynamická montáž akčných sekvencií.

Marcel Šedo

 

Starci na chmelu

Film a história

farebný, 88 min., Československo, 1964

Réžia: Ladislav Rychman

Scenár: Vratislav Blažek, Ladislav Rychman

Kamera: Jan Stallich

Hudba: Jiří Bažant, Jiří Malásek, Vlastimil Hála

Hrajú: Vladimír Pucholt, Ivana Pavlová, Miloš Zavadil, Irena Kačírková, Josef Kemr, Libuše Havelková aj.

Jedinečnost nestárnoucího muzikálu režiséra Ladislava Rychmana dokládá především ta skutečnost, že ho ani po více než padesáti letech nedokázal žádný z jeho následovníků překonat. Z dobových materiálů je patrné, že klíčovým impulsem pro natočení Starců na chmelu byl celosvětový úspěch amerického muzikálu z roku 1961 West Side Story. Inspirace tímto muzikálem je patrná především v choreografii některých tanečních čísel. Vratislav Blažek začal psát scénář původně pro divadlo, ale vzhledem k nárokům na případnou složitou realizaci od záměru upustil. K převedení rozpracované verze divadelního muzikálu na filmové plátno se odhodlal právě až po zhlédnutí filmové podoby muzikálu Leonarda Bernsteina. Nespornou výhodou byla skutečnost, že se režisér Ladislav Rychman s Vratislavem Blažkem znali již z dob Divadla satiry a společně stáli u zrodu první televizní písničky neboli klipu „Dáme si do bytu“, v roce 1958. Přes tyto nemalé zkušenosti se celý filmový štáb pohyboval na velmi tenkém ledě, neboť o muzikálu jako filmovém žánru takřka nic nevěděl a měl jen mlhavou představu, jak má takový snímek vypadat. Filmový tvar Starců na chmelu se tak ujasňoval až při samotném natáčení. Písničky, z nichž se nejvíce proslavily hity Den je krásný nebo Milenci v texaskách, ve filmu vyrůstají přímo z děje a zároveň ho posouvají kupředu. Jednoduchý příběh o Filipovi a Hance, kteří si svou lásku musejí vybojovat navzdory žárlícímu sokovi a upjaté morálce starší generace, vstoupil do československých kin na podzim roku 1964 a stal se druhým nejnavštěvovanějším domácím filmem ve sledovaném období 1964-1965. Film Starci na chmelu byl digitálně restaurován Národním filmovým archivem v roce 2016.

 

Michal Šašek